(Sedni si omylem na bodlák, pořádně se vztekni a pak se směj,
normálnímu člověku tato část moc nejde, mě to šlo dobře.)
Když si někdy sednu na bodláček,
honem, honem vstanu – to se ví.
Jen si začnu zpívat jako ptáček,
hned mě všechno přebolí. (Druh lékařské terapie)
Kdo se nerad usmívá,
ten je starý protiva.
Hej, na světě je přece krásně
tra la -la -la -la –la -la –lá
tra la -lá, tra -la –lá
la -la -la -la -la –la.
(Po takové hrůze se hned vrať k dětem domů / nejlépe vlastním)
recitativ na kopci před domem : "Oslíčku, tady jsme doma"
(Komu se to říká, se přesně neví.)
..…..začátek sloky jen hudba bez zpěvu
To se děti podiví,
až nás oba uvidí.
Hej, vyženeme bídu z domu, (Lidová pověra)
už nám nesmí do dveří,
tra la -lá, tra -la –lá
tra la -la -la -la -la –la.

( Dál už to zpívá kouzelný stařeček, muzikant je už dávno v transu )
Já letím vzhůru jako ptáček, ......mezihra bez zpěvu
hned vyletím až nad obláček, .....mezihra bez zpěvu
Kdo se nerad usmívá, (Ve skutečnosti je
ten je starý protiva. stařeček vyznavačem
Hej, na světě je přece krásně „Bungee Jumpingu“.)
tra la -la -la -la -la –la –lá
Hej, na světě je přece krásně
tra la -la ...(Uf to je konec, pak titulky, nyní zajdi s kytarou do opravny)