Měl místo básní spisy a jako prózu mor
a potkany a krysy a difosgen a chlor,
[: měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. :]

5. Měl pendrek místo práva a statky pro gardu,
v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu,
[: on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí. :]

6. Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou,
on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou
[: a netuší, že děti z té země, v které mrazí,
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. :]

Divný kníže

Ami C Ami G Ami
1. Jel krajem divný kníže, a chrpy povadly,
C Ami E
když z prstů koval mříže a z paží zábradlí,
Ami G Ami G F E
[: on z vlasů pletl dráty, měl kasematy z dlaní,
Ami G Ami G Ami
a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní. :]

2. Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín,
když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn,
[: hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže,
když rány léčil solí ten prapodivný kníže. :]

3. On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů
si svázal černou stuhou, již smáčel v chanelu,
[: a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu,
již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. :]

Dívka havířka

D E7
1. Já měl jsem dívku havířku, jež stála mi co model,
A7 D A7
já maloval ji na šířku, já maloval ji podél,
D E7
já maloval ji v krunýři a poslouchal jsem proslov
A7 D
na téma:"Maluj, malíři, a malbou masy oslov!
F# Hmi
Jeť rodná strana - v umění náš učitel a rádce!"
E7 A7
Pak po časovém znamení zazněla Píseň práce,
D H7
a dívka prý mne miluje, tak přistoupila ke zdi,
E7 A7 D
rumělkou na ni maluje dvě pěticípé hvězdi.

2. Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku,
rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku,
já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku,
teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku!
[: My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky. :]

end

7. Někdy zcela bez přípravy bouře mihne se,
je-li člověk prozíravý, chytře vyhne se,
a že nerad tančím z řady, bdělý ve snění,
zašel jsem si na úřady pro vobjasnění.

8. Usedl jsem na stůl, taje tvůrčí bolesti,
polohlasem předčítaje Staré pověsti,
úřednice odložila dráty pletací,
načež mne pak oblažila interpretací.

R: Učím se, podoben Ctiradovi, autocenzuře,
bojím se, až se to stará doví, bude nejhůře,
z obavy, že je to vlastizrada,
zabaví mou báseň na Ctirada,
sama ví, co je to dobrá rada

..

5. Zpola opřen o podušku nafukovací,
usilovně cucám tužku propisovací,
pokročilá hodina je u vodojemu,
a já sedím u Dunaje, píšu poemu.

6. O Ctiradu hloubám vleže, hloubám u vína,
nade mnou se tyčí věže hradu Děvína,
do čela se vryla vráska melancholie,
při myšlence na Jiráska mizerně mi je.

R: Zhouba je, když někdo pod Děvínem vzpouru uplete,
nedbaje, že, oděn hermelínem, bací knížete,
k tomu pak, když slovo zrada padne,
komupak tu něco nenapadne,
inu tak: nic není nezávadné,
co si přečtete.

...

3. Mezitím, co staré panny řinčí ve křoví,
žvýká Ctirad vyčerpaný bůček vepřový,
po poledním hodování bradu omyje,
věnuje se studování anatomie.

4. Vraždí dívky, vraždí lovce spící v bezpečí,
Ctirad zatím na křídlovce troubí ke zteči,
a když dojde s aprobací po pohrudnici,
tu ho Vlasta kyjem bací přes makovici.

R: Obdržel, o co si koledoval, Ctirad-dětina,
bohužel do rohu vytruboval, což je blbina,
vladyka podlehl sebeklamu,
muzika pomoci nemohla mu,
babyka na hrobě vyrostla mu
blíže Děvína.

Dívčí válka

Dmi A
1. Na pahorku mezi lány suchá lípa ční,
Dmi
pod ní Vlasta kuje plány emancipační,
Gmi
dlabat lžíce z kmene lípy se jí protiví,
A Dmi(D)
řeže luky, strouhá šípy, plete tětivy.

2. Na pahorku blíže bučí cestou k Zbirohu
kníže Ctirad Šárku učí foukat do rohu,
a že nedbal na ledviny kníže zhýralý,
přihnul sobě medoviny, troubí "halali".

D A
R: Družina necvičí pořadovou, chrápe opilá,
D D7
dívčina na blůzu dvojřadovou oči sklopila,
G
rozepla první i druhou řadu,
D
v touze plá, je veta po Ctiradu,
A
za tepla upletla velezradu
D G D A
Šárka ztepilá.

...

Emi H7 Emi
R: Na krabičce od cigaret slůvko "miluji",
H7
marně prosím dámy z karet, kéž se smilují,
Emi Fdim Emi Edim
kéž aspoň na několik vteřin přistoupí k oprýskaným dveřím,
Emi H7
u kterých čekám.

2. Deštivý den civí mi do pokoje,
deštivý den, příčina nepokoje,
který pomalou chůzí chodí kolem,
na krku s flašinetem rozladěným,
s výrazem hrůzy za mým stolem
usedl s parapletem roztaženým doširoka.

Deštivý den

Emi Edim
1. Deštivý den, všechno už za své vzalo,
Emi Edim
deštivý den, slunce se ukázalo,
Emi Edim Emi Edim
jenom na malou chvíli, jedním víčkem
Emi Edim Emi Edim
nahlédlo přes oponu šedých mraků,
Emi Edim Emi Edim
dešťové víly zamkly klíčkem
Emi Edim Emi Edim Emi
krabičku od bonbonů plnou draků sedmihlavých.