„Vím to, maršále.“
Vyměnili si pohledy. I přes otevřené vyhrožování byl Metoy tím, komu měl Esdan tendenci věřit. Byl spolehlivý. Ostatní byli nervózní, nejistí. Nyní už měl jistotu, že jsou to frakcionáři. Jak velká je jejich frakce a jak moc se liší od osvobozeneckého velení, se mohl dozvědět jen z toho, co jim vyklouzne.
„Poslouchejte, pane Stará Hudbo,“ oslovil ho Tueyo. Zvyk je železná košile. „Víme, že jste pracoval pro Hama. Pomáhal jste dostat lidi na Yeowe. Tenkrát jste stál za nami.“ Esdan přikývl. „Musíte za námi stát i nyní. Hovoříme s vámi otevřeně. Máme informace, že Jiti plánují protiútok. A co to znamená? Znamená to, že se chystají použít bibo. Nic jiného to znamenat nemůže. A to se nesmí stát. Nesmíme jim dovolit to udělat. Musíme je zastavit.“
„Tvrdíte, že Ekumena je neutrální,“ vmísil se Banarkamye. „To je lež. Sto let Ekumena této planetě nedovolila se připojit, protože jsme měli bibo. Měli, nepoužili jsme ho, jen mít ho stačilo. Teď říkají, že jsou neutrální. Teď, když na tom záleží! Teď, když k nim tenhle svět patří! Musí jednat. Podniknout něco proti té zbrani. Musí Jitům zabránit, aby ji použili.“
„Jestli ji legitimní mají a plánují ji použít, a jestli dokážu dát vědět Ekumeně – co by mohli udělat?“
„Vy mluvte. Povězte prezidentovi Jitů: Ekumena říká dost. Ekumena pošle lodě, pošle vojáky. Stojíte za námi! Jestli ne, jste s nimi!“
„Generále, nejbližší loď je několik světelných let daleko. Legitimní to vědí.“
„Ale můžete je přivolat, máte vysílač.“
„Ansibl na vyslanectví?“
„Jitové mají také jednu.“
„Ansibl na ministerstvu zahraničí byl zničen při Vzpouře. Při prvním útoku na vládní budovy. Vyhodili do vzduchu celý blok.“
„Jak to víte?“
„Udělalo to vaše vlastní vojsko. Generále, myslíte si, že legitimní mají možnost spojení s Ekumenou, které vy nemáte? Nemají. Mohli by dát vyslanectví a ansibl zabrat, ale tím by ztratili u Ekumeny veškerou důvěru. A k čemu by jim to bylo? Ekumena nemá žádné vojsko, které by poslala,“ a jelikož si najednou nebyl jistý, jestli to Benarkamye ví, dodal, „jak víte. Kdyby měla, trvalo by léta, než by je sem dopravila. Z tohoto důvodu a mnoha dalších Ekumena nemá armádu a neválčí.“ Byl velmi polekán jejich nevědomostí, amatérstvím a strachem. Nedal na hlase znát neklid a netrpělivost, mluvil volně a díval se na ně bezstarostně, jako kdyby očekával, že ho pochopí a budou souhlasit. Pouhý náznak takové jistoty někdy splnil účel. Naneštěstí z pohledu do jejich tváří poznal, že ti dva generálové se mýlili a Metoy měl pravdu. Hledal stanovisko v diskusi.