. Na okna vlaku kapky deště krápou,
jako když sprcha kape do vany,
v štruksovém saku nevolníci chrápou
a život prchá - rezignovaný.

4. Železným dechem nadcházejí rána,
bolavá hlava hledá samotu,
struskou a plechem zívající brána,
a pak už žhavá ocel v šamotu.

R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,
zavěsí změny lichá sobota,
mastný a matný, přidušený pachem,
čas ranní směny v šedi života.

. Na okna vlaku kapky deště krápou,
jako když sprcha kape do vany,
v štruksovém saku nevolníci chrápou
a život prchá - rezignovaný.

4. Železným dechem nadcházejí rána,
bolavá hlava hledá samotu,
struskou a plechem zívající brána,
a pak už žhavá ocel v šamotu.

R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,
zavěsí změny lichá sobota,
mastný a matný, přidušený pachem,
čas ranní směny v šedi života.

Ocelárna

Ami F7 Ami E7
1. Mrtvou a živou míchám vodu do vín,
Ami F7 E7
napolo bdělý, spící ve stoje,
Ami F7
na stole lživou uniformu novin
Ami E7 Ami
a stěnu cely ve zdi pokoje.

2. Zas budík zvoní do nočního jitra
a znovu plane hořák vařiče,
dnes jako loni, včera jako zítra,
čas věty plané vplétá do biče.

A
R: Na ostří nože, rezavé a tupé,
A7
zavěsí změny lichá sobota,
D D7
stelu si lože v dospávárně kupé,
E E7
noc ranní směny v šeru života.

Novoroční

Dmi A Dmi
1. Noc brnká na spinetu tak, jako předloni,
F C Dmi
a krčmář v kamnech zatopí,
Gmi Dmi
[: koukám se na vinětu, a rytíř na koni
A Dmi
vyměnil láhev za kopí. :]

2. Noc háže stříbro ryzí na ostny akátů,
pár minut zbývá do ledna,
[: zní z kouta píseň cizí opilejch soldátů
a major vodku objedná. :]

3. Mějte si ze mne blázna, každý vám uvěří
a snad mu srdce okřeje,
[: flaška je poloprázdná a fízl u dveří
k Novýmu roku popřeje. :]

. Pohádku o mluvícím ptáku
a o třech zlatejch jabloních,
a taky o lásce, již v černých květech máku
přivezou jezdci na koních.

4. Pohádku o kouzelném slůvku,
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze, jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R:

Rec.=1.

5. Rukama dotýká se květů
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli.

Nevidomá dívka

C Dmi C Dmi
1. V zahradě za cihlovou zídkou,
C Dmi C Dmi
popsanou v slavných výročích,
C Dmi E Ami
sedává na podzim na trávě před besídkou
F G(-) E
děvčátko s páskou na očích.

2. Pohádku o mluvícím ptáku
nechá si přečíst z notesu,
pak pošle polibek po chmýří na bodláku
na vymyšlenou adresu.

Ami Dmi
R: Prosím vás, nechte ji, ach, nechte ji,
Ami G7
tu nevidomou dívku,
Dmi G7 E
prosím vás, nechte ji si hrát,
Dmi Ami
vždyť možná hraje si na slunce s nebesy,
F(G) G(E) E
jež nikdy neuvidí, ač ji bude hřát.

Nehažte kamení

C Ami F E Ami G7

C Ami F E
Prosím, nehažte kamení, nehažte kamení na mou tvář,
Ami F D7 G
nosím ďáblovo znamení, na čemž nic nemění svatozář,
C Ami F E
a proto prosím, nechte těch ohledů, nechte těch ohledů bezcenných,
Ami F G C H Emi
děsím se vašich pohledů přes hlavy sousedů upřených.
G Emi G
Za chvíli rozsudek hlasitě přednesou,
D Emi D G
a potom poběží pro sako z pruhů,
Emi G Emi G
prý pro můj posudek více mě nesnesou,
D Emi D H7
a naší mládeži půjde to k duhu.
Emi G Ami H
Spěchám, nechte těch proslovů, nechte těch proslovů o scestí,
Emi G Emi D Emi D
nechám na cestě k domovu rezavou podkovu pro štěstí,
Emi D Emi D Emi D Emi
pro štěstí, pro štěstí, pro štěstí ...

Ami
5. Když pluje loďka za loďkou, chutná mi voďka s Voloďkou,
Dmi
on rotným je, já piloťkou, bydlíme v tanku,
E
když měsíc svítí na Něvu jak cibulička v nálevu,
Ami E
jdem v maskovacím oděvu udělat banku.

Ami
6. Plá nocí šarlat uhlíků, zní tlukot ran a slavíků
Dmi
a v bance ani rublíku, to kvůli manku,
Ami
tu vezmem zavděk nálevnou vypijem vodku nelevnou
E Ami
a půjdem nocí barevnou užíti spánku,
E Ami E Ami
padadadam padadam.

Ami
3. Keď ide vlna za loďou, pijeme vodku s Voloďou
Dmi
a bratstvo našich nároďov sa takto tuží,
E
Voloďa býval barónom, teraz je z neho agronóm,
Ami E
má salaš hore nad Hronom a záhon ruží.

Ami
4. Keď spieva sláčik primáša a čašník fľašu prináša,
Dmi
môj zrak s víziou sobáša zvlhne mi plačom,
E Ami
keď vraví:"Koniec košiarom! Predáme ovce mäsiarom!
E Ami
Je lepšie dať sa k žandárom, ako byť bačom!",
E Ami E Ami
padadadam padadam.

Na jednu notečku

Ami
1. Jdu k vodě líčit na jelce, mám Škvoreckého Zbabělce
Dmi
a chléb a buřty v kabelce s kořalou sladkou.
E
když slunce vstává v rumělce, zahlédnu metat kozelce
Ami E
zasloužilého umělce s plesnivou bradkou.

Ami
2. Když v tváři rumem zruměním, tu spokojím se s domněním:
Dmi
"Kozelce ladí s uměním jak šroubek s matkou!"
Ami
Zní z láhve nota za notou, kabela zeje prázdnotou
E Ami
a já mám půdu pod botou poněkud vratkou,
E Ami E Ami
padadadam padadam.

Mořská kráva

C G7 C
Mám oči jako pomněnky a sluji mořská kráva,
G7 C
můj muž má býčí zarděnky a vystudoval práva,
F C D7 G
on nelíbá mě na řasy, ač po něžnosti prahnu,
C F G C
tak za dobrého počasí já tu a tam mu zahnu.
F C G C
Když převlékám si kostýmy, on křičí slovy sprostými,
F C G C
ta slova letí do éteru, když vyhrožuje jeseteru,
F C G C
s ním trávíváme babí jar a pojídáme kaviár
G C G C
a manžel říká:"Nejináč, udělám z něho zavináč."
G7 C
Mám modré oči, tlustý břich a tlustou trojitou bradu,
F C G C
já občas spáchám menší hřích, když poškrábu se vzadu,
F C D7 G
já skáču krokem gazelím až před pohřební ústav,
C F C G C
já vesele se otelím a můj syn bude Gustav.

. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

Morituri te salutant

Emi D Ami Emi
1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
G Ami D7 G
a šedé šmouhy kreslí do vlasů
Ami D G H
[: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,
Emi D Emi D Emi D(-)
a pírka touhy z křídel Pegasů. :]

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

D
R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,
Emi
počkejte chvíli! Mé oči uviděly
D7
tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
Emi D7
seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!
Emi D Emi D Emi H7(-)
Morituri te salutant, morituri te salutant!

. Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.

4. Za slovy slova jdou a nevydají větu,
pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
mlčíme já i ty v dvojitém monologu.

R: Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
je předaleko k molu a temno nad vodami,
ta da da ...