A když tak konečně seděl a cítil se trochu pohodlně, byl si také vědom, že krásně truchlivé terasy Yaramery by mohly v sobě obsahovat terasy Darrandy na Hainu; střecha pod červenou střechou, zahrada pod zelenou zahradou, prudce spadající k blyštivému přístavu, k promenádám, přístavištím a k plachetnicím. Za přístavem se vzdouvá moře, zvedá se do výšky domu, až k jeho očím. Esi ví, že knihy říkají, že moře leží. „Moře dnes v noci klidně leží,“ praví báseň, ale on ví své. Moře stojí, jako stěna, šedomodrá stěna na konci světa. Když na něj vypluješ, bude se zdát ploché, ale když ho opravdu spatříš, bude vysoké jako kopce Darrandy, a když se po něm skutečně poplavíš, proplaveš tou stěnou na druhou stranu, za konec světa.
Nebe je střecha, kterou tato stěna podepírá. V noci hvězdy září skleněnou vzdušnou stěnou. Můžeš k nim také doplout, ke světům mimo svět.
„Esi,“ volá někdo zevnitř, a on se otočí od moře a nebe, odejde z balkonu a jde přivítat hosty nebo na hodinu hudby nebo na oběd s rodinou. Je hezký chlapec, Esi: poslušný, příjemný, ne příliš hovorný, ale docela společenský, zajímají ho lidé. Samozřejmě s velmi dobrým vychováním: je konec konců Kelwen a starší generace by nic jiného v dítěti z rodiny nedopustila, ale učil se dobrým způsobům snadno, snad proto, že nikdy neviděl špatné. Nebyl snílek. Byl bdělý, pohotový, všímavý. Ale přemýšlivý, rozhodnutý na všechno přijít vlastním rozumem, jako třeba na mořskou stěnu a vzdušnou střechu. Esi už není Esdanovi tak zřetelný a blízký jako býval; je to malý chlapec před dávnou dobou a velice daleko, zůstal vzadu, zůstal doma. Esdan se jen málokdy dívá jeho očima nebo vdechuje úžasnou a spletitou vůni domu v Darrandě – dřevo, pryskyřičný olej používaný k leštění dřeva, rohože z vonné trávy, čerstvé květiny, kuchyňské byliny, mořský vítr – nebo slyší matčin hlas: „Esi? No tak pojď dovnitř, miláčku. Přijeli příbuzní z Dorasedu!“ Esi vběhne dovnitř přivítat příbuzné, starého Iliawada s výstředním obočím a chlupy v nose, který umí kouzla s kousky lepicí pásky, a Tuitui, která umí chytat lépe než Esi, i když je mladší, zatímco Esdan usíná na rozbité židli u okna s výhledem na strašné, nádherné zahrady.